Dnešní svět je plný nejrůznějších technologií. Největším odvětvím tady těchto technologií jsou ty informační. Prakticky všechny projekty, které vyžadují nějakou evidenci si žádají úložiště dat - nějakou databázi. K přistupu do databází potřebujeme prostředek, pomocí kterého se do nich dostaneme. Nejčastěji se jedná o počítač, ať už stolní (osobní), nebo o notebook. V dnešním článku se dočtete, co všechno v sobě počítač fyzicky (hmotně) uchovává.
Všeobecné pojmenování pro fyzické komponenty v počítači se nazývá hardware. Každý komponent si podrobně popíšeme. A také určíme, kde se nejčastěji nachází.
1. Prvním fyzicky největším a zároveň základním komponentem nezbytným pro fungování celého komplexu počítačových součástí je základní deska někdy známá také pod pojmem "motherboard". Základní deska leží přimontovaná šrouby na stěně počítačové skříně (casu). Na základní desce je z hlediska kompatibility závislá celá řada jejích komponentů, jelikož v dnešní době je poměrně velký výběr jejich výrobců. každý výrobce vyrábí odlišný typ usazení komponentů na základní desku.
2. Dalším komponentem a zároveň nedílnou součástí základní desky je procesor (CPU - Central Procesing Unit). Procesory jako takové mají na starost výpočty a vykonávání všech uživatelem do počítače zadaných procesů. Procesor se nachází na základní desce v zasponované patici - lidově socketu. V patici se nachází stovky malých zlatých kontaktů (pinů), na kterých procesor leží a každý z nich se dotýká s jedním kontaktem pro sběr dat na spodní straně procesoru. Na horní straně procesoru uvidíte jeho označení, název a generaci (každý procesor má více generací). Na procesoru zeshora je teplovodivou pastou přilepeno pasivní chlazení. Většinou se jedná o hliníkové plášky spojené měděnou trubičkou. Pasivní chlazení je přicvaknuto také k základní desce zapomoci čtyř "pacek" přicvaknutých většinou u každého rohu socketu na procesor. Na pasivním chlazení je přicvaknuto aktivní chlazení, pomocí kterého je možno přes to pasivní ochlazovat procesor. Aktivní chlazení je připojeno poblíž patice.
3. Ve spojení s počítačovým procesorem si většina odborníků představí také grafickou kartu (GPU - Graphic Procesing Unit). Ta má nastarost zase grafické procesy, jako například zobrazování grafického prostředí v různých programech a vlastně také všeho, co má nějaký tvar. V závislosti na očekávání člověka, co od svého počítače čeká je vhodné zvolit typ garfiky pasující na činnost, kterou člověk bude vykonávat. Typy grafických karet se dělí podle vyrovnávacích pamětí, které se v dnešní době počítají v Gigabytiových jednotkách. Dva nejznámější typy grafických karet jsou integrovaná - základní grafická karta implementovaná v základní desce a externí grafická karta - dnes bez ni prakticky počítač nenajdete.
4. Důležitým orgánem umístěným na základní desce jsou paměti RAM (Random Acces Memory). Paměti RAM slouží jako podpůrná dočasná paměť. Uchovávají v sobě data zatěžující výkon a procesor počítače, dokud jej nevypnete. Paměti ram se na zíkladní desce vkládají do takzvaných bank. Každý RAM slot (banka) má svoji specifickou stavbu, na základě které musíte zvolit správný typ pamětí. Typů DDR (double-data-rate) je v dnešní době také více, proto je potřeba pečlivě zvolit, jaký typ bank máte na základní desce.
5. Data, která si chce uživatel dlouhodobě uchovat musí mít nějaké skladiště. Ano, jak už správně tušíte, data se ukládají do harddisku (HDD - Hard Disc Drive). Tato jednotka neleží přímo na základní desce, avšak je k ní připojena pomocí dvou kabelů. Prvním kabelem na ten napájecí, pomocí kterého disk funguje. Druhým portem je datový kabel, který zajišťuje přenost informací mezi základní deskou a fyzickým harddiskem. Každý harddisk je uzavřen a zapečetěn tak, aby se do něj nic nedostalo, zejména jemné prachové částice, které by mohly poškodit a poškrábat železné plotny, točící se vy vysoké rychlosti uvnitř disku. Mimo jiné se v disku nachází také čtecí a zápisové rameno, které zapomoci mikromagnetku zapisuje do ploten informace. Vzdálenost magnetu od ploten se měří na mikrometry (μm) a tudíž, pokud by se do vakuového prostoru dostal sebejemnějši prach, mohl by plotny poškrábat, pokud by je prachový filtr umístěný v rohu disku nezachytil. Dalším typem úložiště je SSDdisk (SSD - Solid State Drive). Narozdíl od HDD je mnohem rychlejší a mnohem odolnější vůči otřesům, či mechanickým poškozením, protože neobsahuje pohyblivé části. Nevýhodou tohoto typu disku oproti klasickému HDD je jeho omezený počet formátování.
6. Celá základní deska s komponenty nefunguje jen tak ze vzduchu, proto musí být napájena dostatečně silným zdrojem. Zdroje se volí podle typu komponentů a základní desky, jelikož existuje více typů napájecích zdrojů. Každý zdroj má na sobě uveden výkon (W), který je nutné zvolit správně, protože pokud budete volit zdroj s nižší výkonnostní třídou, než jakou vyžaduje váš počítač, mohlo by dojít ke zkratu a dalším problémům.