Snad téměř každý člověk, který žije ve světě počítačových technologií, si položil otázku ,,Jak je internet veliký?". Je snad rámec internetu, který denně navštěvujeme celý? Nebo je ho jen malá část celkové celosvětové sítě zvané WWW (World Wide Web)? Odpověď na tuto otázku není přesně určena, proto není jednoduché na ni odpovědět, ani si tuto odpověď představit.
Co je to Deepweb - Darkweb?
Téměř každý uživatel internetu má kdekoliv v tomto virtuálním prostoru vytvořený alespoň jeden uživatelský účet, ať už se jedná o učet na sociálních sítích, intranetech, nebo emailových službách. Jsou to uživatelské účty, kam musíme skrze přihlašovací formulář ručně vyplnit alespoň dvě informace (přihlašovací údaje) a odeslat je - přihlásit se.
Po dokončení tohoto procesu se již dostáváme pod druhou vrstvu internetu - Deepweb. Zde si můžeme prohlížet informace, které spadají pod zabezpečený sektor a nejsou již volně dohledatelné na tzv. clearwebu (čistém webu), skrze webové vyhledávače. Informace a obsah nalezen pod touto vrstvou se stále oproti hlubším vrstvám internetu řadí mezi ty ,,morálně přijatelné", jako jsou například osobní fotky, osobní soubory, osobní dokumenty, videa, ale vyjímkou je také obsah pro dospělé. Všechny tyto údaje jsou sice zaheslované a zabezpečené, ale spadají pod správu majitelů přislušných webů, na kterých se nacházejí. Tudíž jde o centralizované webové sítě a je nad nimi nějaká kontrola a platí zde, že se nesmí vybočit z roviny ,,morálního obsahu". Jedná se tedy o vrstvu, která nemá zaindexované informace, ani odkazy. Tudíž nejsou na internetu volně dostupné a nelzneme je jen pod přihlašovacím procesem.
Pokud bychom se zařadili mezi ty zvídavější jedince, kteří rádi objevují, mohli bychom se dostat ještě hlouběji do útrob internetu, pod třetí vrstvu zvanou Darkweb. V případě Darkwebu jsou všechny ideály o etickém obsahu, bezpečnosti a ochranách zcela tabu. Darkweb, jak již ze samotného názvu vyplívá, je ,,temná síť", kde již oproti Deepwebu neplatí zásady, které jsou pro bezpečnou síť prioritní. Na tomto místě se musíme ohlížet téměř na každém kroku, abychom nespadli do pasti hackerského útoku, nebo si z neetických důvodů nevytvořili problémy, které by nás mohly stát pokojný život.
Pokud je řeč o hledání informací na Darkwebu, existují rozcestníky s ,,onion" odkazy, kde je napsáno, na co odkazují, jelikož se jedná o hashe, které nám nic neřeknou. Je potřeba počítat s tím, že velké procento těchto odkazů nebude funkční, jelikož se jedná o weby, které se buďto neudržují a majitelé jim nevěnují pozornost, nebo jsou smazány, jelikož Darkweb hostingy mohou být i několikanásobně nákladnější záležitost, než hostingy na čistém internetu.
Zde se jedná o vrstvu, která obsahuje odkazy s doménou ,,.ONION", proto ji není možné otevřít skrze klické webové prohlížeče. Tyto odkazy již mohou být zaindexované, ale pouze pro darkwebové vyhledávače (ekvivalenty clearwebových vyhledávačů), které najdou pouze ,,cibulové" odkazy.
Co se na Darkwebu nachází?
Při procházení darkwebových rozcestníku je možné narazit na všelijaký obsah od toho etického (prodej klasické četby, elektronické receptáře normálních pokrmů, fóra, atd...) až po ten neetický, až nehumánní (prodej zakázaných zbraní, prodej drog, kanibalistický obsah nebo fóra s různým nelegálním obsahem).
Také se zde nachází celá řada odkazů, které nabízejí různé služby. Opět platí, že tyto služby mohou být legální, nebo nelegální. Zde je potřeba si pořádně ujasnit, zda vypadá služba věrohodně, nebo pofiderně. V žádném případě není doporučeno objednávat si služby s morbidními účely nebo si objednávat služby z drogových obchodů jelikož samotné objednání těchto služeb se považuje za trestný čin.
Dále se dají na Darkwebu nalézt nejrůznější archivy souborů, které mohou mít zvláštní obsah, například obrázkové příběhy, textově napsané únikové hry, komiksy, atd...
Nachází se zde také moho různých videí, hudby, atd... V každém případě si musí návštěvník Darkwebu pečlivě rozmyslet, jaké kroky na Darkwebu podnikne.
Jak se na něj dostat?
Darkwebové odkazy (onion linky) jsou skrze klasické prohlížeče nepřeložitelné, z toho důvodu existují tzv. ,,cibulové prohlížeče" (onion browsery), které mají speciálně naprogramovanou infrastrukturu a protokoly na to, aby tyto odkazy dokázaly přeložit (otevřít). Jak jsme si již psali v předchozím článku, Tor browser je jeden z několika prohlížečů, které dokážou tyto odkazy otevřít.
Tento prohlížeč je ale skrze bezpečnost potřeba řádně nakonfigurovat, aby byla při prohlížení Darkwebu maximálně zvýšená ochrana návštěvníka.
Úrovně Internetu
Valná většina z nás si jistě ve spojení s Darkwebem představí jeho ,,rozlohu" a také si nejspíš vzpomene na onen obrázek ledovce, kterému z podhladiny trčí jen špička. Tento obrázek pojednává spíše o úrovňování obsahu, než-li o jeho velikostním znázornění. Vypíšeme si zde jednotlivé úrovně internetu a popíšeme si, co do které patří.
1. Surface web - První vrstva internetu, na které najdou obsah i uživatelé, kteří internetem jen ,,procházejí". Znamenaje, že se nikam neregistrují, ani nepřihlašují. Zkrátka se jedná o obsah, který je volně k nalezení i při obyčejném vyhledávání skrze vyhledávače.
2. Deepweb - Pod druhou vrstvou se již nacházejí data, která jsou dostupná až po přihlášení na určitý web, nebo do systému. Jedná se tedy od všechna data, která nejsou indexovaná pro vyhledávače a uživatelé je vidí jen pokud se do příslušného systému přihlásí.
3. Charter web - Třetí vsrtva již začíná skýtat onion linkové rozcestníky (tzv. hidden wiki), které nabízí hromadu odkazů, přičemž velká část z nich nefunguje. V této úrovní nalezneme také ony zmiňované nelegální služby, nebo zakázaná videa, nebo soubory. Sem se dostaneme již pouze přes technologii TOR.
4. Pod čtvrtou úroveň se dostaneme již za pomoci Closed Shell Systémů. Nacházejí se zde již vysoce nemorální až nehumánní informace, které nejsou veřejnosti dostupné. Nacházejí se zde například fóra o kanibalismu.
5. Podle teorií se 80% internetu nachází pod touto úrovní a je zde zapotřebí takzvaný Polymeric Falcighol derivation system, nelze ale o tomto fenoménu cokoliv napsat, jelikož se údajně jedná o teorie.
6. Marianas web - šestá úroveň je pojmenována podle nejhlubšího místa na zemi (Mariánský příkop), jelikož je to údajně nejhlubší část internetu, kam se kdy kdo dostal.
7. The Fog / Virus soup (Mlha / Virová polévka) - Podle teorií je sedmá úroveň místem, které se nachází před poslední úrovní Darkwebu. Nelze specifikovat, co se zde nachází, protože se sem zatím nikdo nedostal.
8. The Primarch System - Poslední domnělá úroveň internetu existuje v podání super umělé inteligence, tedy utra chytrého algoritmu, který je přezdíván ,,Finální boss internetu". Teorie říkají, že je tato entita jakýmsi mozkem, který řídí veškerý tok a pohyb informací na internetu.
,,Rozlohový podíl" Darkwebu na internetu
Podle dřívějších odhadů se předpokládalo, že rozloha Darkwebu tvoří až 96% celého internetu. Jelikož ale doposud nebyly všechny úrovně internetového ledovce plně odhaleny a s prohlubujícími se přístupy do temnějších vrstev je stále obtížnější přístup, mohou se tyto odhady lišit. Například podle posledních odhadů vznikají spekulace že procentuální podíl Darkwebu tvoří asi jen 6% této celosvětové sítě.
Na základě těchto údajů vznikají domněnky o tom, co je vlastně pravda a co je fikce. Například o poslední 8. úrovni (Primarch System) existují tvrzení, že se jedná o jakousi fikci která neexistuje. Další polemizace zase naznačují, že se jedná o pokročilý algoritmus umělé inteligence, která řídí a ovládá celý internet. Podle této teorie se jedná o autonomní entitu, která se nazývá ,,Finální boss internetu". Jelikož je ale velmi obtížné, až prakticky nemožné se na tuto úroveň za pomoci ,,klasických počítačů" dostat, můžeme se jen domnívat, která z těchto teorií je správná. Dle druhé teorie, která se opírá o vědecká tvrzení by bylo k ,,prolomení" tohoto systému zapotřebí kvantového počítače.
Bezpečnost na Darkwebu
Jak již jsme si pod nadpisem o rozdílech mezi Deepwebem a Darkwebem zmínili, v pípadě Darkwebu se jedná o místo, na kterém se skrývá nemálo nástrah. Je proto velmi důležité dodržovat zásady, které byly již popsány v kapitole o webovém prohlížeči TOR. Pokud se dodržují tato pravidla, při kterých byste měli mít správně nakonfigurovaný tento prohlížeč a zapnutou síť VPN, mělo by být minimalizované riziko kyber napadení. Při hledání věrohodných webových stránek Vám mohou pomoci indikace SSL certifikací, které by bezpečné a věrohodné weby měly mít. V případě SSL certifikátu se jedná o ,,malý zámeček" umístěný vedle vyhledávacího pole webových adres. Pokud daná webová stránka tento zámeček obsahuje, jedná se o web, který je pod ochranou proti hackerským útokům a mělo by být bezpečné poskytnout tomuto webu nějaké údaje. Pokud daný web SSL certifikát nemá, působí tento web ještě méně věrohodnějším dojmem a je tedy na vlastní riziko každého návštěvníka mu nějaké informace poskytnout.
Pokud se návštěvník rozhodne o vyplnění jakýchkoliv věrohodně vypadajících formulářů, je potřeba mít stále na paměti, že se nachází ve světě, kde se většina ostatních ,,neetických" uživatelů pokouší tato data zneužít. Je proto nutností, aby uživatel dodržoval zásadu ,,maskování". Tato zásada má několik následujících pravidel:
1. Nikdy nepoužívat své pravé údaje.
2. Nikdy nezveřejňovat adresy svého bydliště.
3. Vytvořit si v rámci Darkwebu kompletně novou identitu, která nebude mít co dočinění s daným uživatelem. Například si vytvořit e-mailovou adresu fiktivního jména, a používat fiktivní přezdívky, které se s tímto uživatelem nijak nestotožňují.
4. NIKDY nikam nezadávat adresu svého bankovního účtu.
Tyto zásady je zcela nutné dodržovat v případě maximální ochrany.
Platby na Darkwebu
Pokud teď přemýšlíte například o koupi darkwebhostingu, tak si jistě kladete otázku jak tuto službu zaplatit v případě, že je extrémně nebezpečné zadávat kamkoliv na Darkwebu číslo svého bankovního účtu. Odpověď je poměrně logická. Ve 21. století, které je bráno jako doba kryptoměn, je možné platit kdekoliv téměř nepozorovaně. Proto se kdekoliov na Darkwebu platí kryptoměnami (převážně Bitcoinem - BTC), které nejsou tak snadno dohledatelné a nefiguruje v nich více osobních údajů.
Pokud si zde zmiňujeme bezpečnost v oblasti plateb, je nutné si opět důkladně promyslet, a ověřit si, zda se nejedná o nějakou podvodnou službu, nebo produkt. Jak již bylo zmíněno - platby kryptoměnami se poměrně složitě dokazují a není tedy v žádném případě zaručené, že své prostředky dostanete zpět.
Kryptoměny jako takové lze získat například nákupem skrze kryptotrhy, jako jsou například Coinbase.com nebo Kraken.com; Koupě kryptoměny na těchto burzách je poměrně jednoduchá záležitost. Všeobecně si jen stačí zaregistrovat účet na webových stránkách, nebo v aplikacích a prokázat svoji totožnost například vyfocením občanského průkazu, zasláním fotky výpisu bankovního účtu, nebo fotky řidičského průkazu a účet je vytvořen. Dále stačí na Váš účet vložit finanční prostředky v hodnotě, za kterou chcete kryptoměnu nakoupit a danou kryptoměnu za tyto prostředky ,,směníte". Všechny kryptoměny na Vašem účtě lze ponechat a platit jimi přímo z těchto marketů (nedoporučuje se kvůli hackerským útokům na burzy), nebo si opatřit fyzickou krypto peněženku a odeslat si je na ni (doporučeno), jelikož fyzické kryptopeněženky nelze vykrást, ani se do nich nahackovat, protože samotné nemají přístup k internetu. Každá platba nebo jen přeposlání kryptoměny je adresována na tzv. hash adresu. Jedná se opět jako v případě onion linků o spleť písmen a čísel. Z tohoto důvodu je doporučené, až nutné každou takovou adresu kopírovat a nikdy neopisovat. Tyto adresy jsou automaticky generovány v případě, že na příchozím účtu zadáme možnost ,,obdržet kryptoměnu". Adresu poté odešleme budoucímu odesilateli kryptoměny, nebo nebo stejně jako při platbách fiat měnami skopírujeme krypto hash adresu dané služby, kterou mívají tyto služby uvedeny na svých webech a vložíme ji do pole pro hash adresy v daném prostředí, ze kterého platíme.
Pokud by si plátce chtěl ověřit, zda je jeho transakce vyřízená, existuje na internetu poměrně velké množství ,,scannerů" pro kryptotransakce. Každá odeslaná transakce obsahuje své vlastní ID (unikátní číslo), podle kterého na těchto ,,scannerech" najdeme její stav. Tam se následně dozvíme informace, jako napřílad že se transakce stále posílá nebo je dokončena.
Darkweb a jeho vznik
Jednou ze základních otázek o Darkwebu je jak a proč vlastně vznikl. Jednou z hlavních argumentací pro vznik Darkwebu je, že vznikl kvůli bezpečné a anonymní komunikaci. Jelikož je Darkweb ,,temnou částí" internetu, lidé si tam píšou a vkládají téměř co chtějí. Jedná se tedy celkově o anonymní komunikaci a obcházení cenzury.
Jednou z nejpodstatnějších informací v souladu se vznikem Darkwebu je, že se při jeho vývoji začaly rozmáhat popularita a také vznik online tržišť, jako byl například Silk Road (2011), které obchodovaly s drogami a dalším zbožím. Tato tržiště opravdu razantně zvýšila povědomí o Darkwebu.
Stále rozsáhlejší rozvoj kryptoměn se stal téměř nedílnou součástí monetizace Darkwebu. S důrazem na anonymitu se kryptoměny staly jeho přirozeným doplňkem.
Technologie, která se používá pro vstup na darkweb (TOR), vznikla v roce 2002 a učinila jej tak přístupnější pro veřejnost.
Mýty o ilegalitě
Většina lidí si ve spojení se slovem ,,Darkweb" představí obavy a problém z toho, že na toto místo vůbec ,,vkročí". Opak je pravdou. Přístup na Darkweb sám o sobě ilegální není. Dokonce se odhaduje, že samotná ilegalita na Darkwebu tvoří ,,jen" 60 procent celého obsahu. Pokud se ptáte co je zde skutečně nelegální, je to právě objednávání nelegálních služeb, nebo nelegálního zboží. Ze samotné návštěvy nebo z nahlížení na různé weby strach mít nemusíte.